Temná fantasy,
kapitolu po kapitole.

Tři roky poté, co poslední bůh války umřel, se po krajích plíží vlci větší než medvědi. Generál Halmar je jediný, kdo si vzpomíná, čím byli, když nosili lidskou kůži.

V klášteře Záhoří se pamatuje na jazyk, který bohové opustili — protože když se vyřkne nahlas, mění to, co popisuje. Bratr Mikuláš jím promluví v noci, kdy mu zemře otec.

V Mosazoví všechno tiká. Hodiny v podlahách, hodiny v dveřích, hodiny šité do kůže otroků. Mladá Vola si svoje hodiny rozbije šestadvacátý den měsíce Železa.

Bohyně Bož byla zabita při hromadné bitvě před dvěma stovkami let. Krev nasákla do pole. Když se po dvou stoletích vrátí déšť, vesničané z Bžovic začnou mluvit hlasy svých prabab.

Když se ve čtvrti Stará Mohyla začnou nacházet těla bez stínů, prokurátor Hana Šeborková nemyslí, že jde o magii. Devět vyšetřování a osm mrtvých později začne pochybovat.

Když poslední korunní princ Žernov padne na schodišti vlastního paláce, čtyři klany Mračnodolu rozdělí trůn mezi sebe. Nikdo netuší, že páté klanové znamení leží zakopané pod kamením kuchyňského dvora — a že chlapec, který jej najde, mluví ve spánku jazykem, který si pamatuje jen mráz.